Napříč světem, napříč časem
Napříč světem, napříč časem.
Chvilku jsem přemýšlel, jak následující řádky nazvat. Snad se tedy zvolený nadpis trefí i do čtenářova vnímání popsané události. Kulisami krátkého setkání, které se chystám zaznamenat, je slovenské město Skalica, kde se 12.12.2015 startoval 25. ročník „Cestného Behu“ Skalica – Holíč – Hodonín. Znalci zeměpisu vědí, že má-li se vyběhnout ze Skalice a doběhnout do Hodonína, musí se běžet přes hranici ze Slovenska do Čech a jde tedy o závod mezinárodní. Pravda, první dva ročníky (1991, 1992) se konaly na území jednoho státu. Takže se kolem desátého kilometru přeběhne most přes řeku Moravu a z celkové délky běhu 12,6 kilometru je to už do Hodonína coby kamenem dohodil, protože do cíle se navíc běží ještě taková „divácká“ smyčka, aby si to každý užil. I méně zvědavý čtenář by jistě rád věděl, proč jsme vyrazili s Janou a Gábinou až na Moravsko-Slovenské pomezí. No důvody jsou ryze neběžecké, jedním z nich je návštěva sklípku ze soboty na neděli (teda po závodě), kdy byl náš team (tým) posílen o další členy rodiny. Čekání před startem jsme si zpříjemnili posezením v kavárně (kaváreň), kde jsme věděli, že se bude muset platit juerem (euro),přičemž jsme inventurou našich kapes zjistili, že se budeme muset vejít do útraty ve výši 15, protože víc Gábina neměla, já s Janou jsme neměli nic. Ale na nějaké to kafe, čaj a cheessecake (sýrový dortík?) to stačilo. Kvůlivá tomu bych to ale nepsal, kaváreň zmiňuji proto, že sotva jsme dosedli, zdraví nás pražanda Irena Procházková, doprovázená plzeňskou Jaroslavou Pokorovou (ta nás tedy nezdravila nebo jsem si nevšiml, … to je ta, co se jí nemá říkat Ahoj, ale Dobrý den) a Irena hned, že je ráda že mě vidí, že četla, jak jsem spadl v létě s kola. Sedli si k sousednímu stolu, takže jsme se dozvěděli, jak dcera Ireny závodně plave (protože Gábina „taky“ závodně plave), záhy přišel můj kamarád Marek, co se známe z triatlonu a je z Hustopečí, takže to má kousek a v tu chvíli byl český živel v přesile. Pak se to vyrovnalo, jak se nahrnuli na kafe běžci s nápisem na bundách AK Veterán Bratislava, mezi kterými bylo lze rozpoznat Mikuláše Dzurindu, s kterým jsem si po doběhu jako s několika dalšími podal ruku. Říkám nahlas, že kdyby to byl maratón, že by se určitě ukázal Míra Vostrý, ale takhle že tu nikdo další známý nebude. Ovšem já o vlku… : při cestě do tělocvičny místní školy, coby šatny, se vesele s Mírou zdravíme, že prej vyrazil vlakem ve čtyři ráno a jezdí sem opakovaně. No a v té tělocvičně si dám tašku na volné místo na lavičku a jdu na záchod (toaletu) a když se vrátím, tak vedle mé tašky se převléká Ervin Beshir s Carmen, pozdější to vítězky mezi juniorkami. Protože jsme v cizině a ctím jak národní, tak klubovou hrdost, mám na sobě bundu s nápisem Maratón klub Kladno na zádech a než si ji sundám, oslovuje mě jeden starší běžec: hele když seš z toho Kladna, neznáš Rudlu Kuseboucha? No jasně, povídám. Že prej spolu objeli vícero maratonů u nás i po světě. Což Rudla taky hned věděl o koho jde, když jsem mu od Jirky Prokopa ze Zlína vyřizoval pozdrav (jak Rudla nikam nejde, tak jen po telefonu a slyším ve sluchátku i Mášu, jak Rudlu hned doplňuje, že tenhle Jirka Prokop s sebou vozil výbornou slivovici) Jirka vzpomněl taky Frantu Tůmu a Ládu Tlustého, no ty budu pozdravovat osobně ve Třtici. Takže jsem snad vykreslil, co mě vedlo k nadpisu „ Napříč světem, napříč časem“.
Pokud jde o vlastní závod z našeho pohledu, tak Gábinu „nad pětatřicet“ porazila jen Csönge Helén z Maďarska, takže jsme poseděli v hodonínském kulturáku na vyhlášení proloženém živou cimbálovou muzikou a okořeněném několika vystoupeními vícero místních zájmových teenejdřovských pohybových skupin modernějšího střihu. Krom již zmíněné Carmen a ještě juniora kluka, myslím, že žádnou z mnoha kategorií (nad 60 to měli dokonce po 5 letech) nevyhrál Čech, první místa si rozebrali Slováci a Maďaři. Celkem startovalo 456 běžců a běžkyň. Jak ta trať byla po rovině, řekl bych, že je srovnatelná s o chlup kratšími Slánskými běhy, co jsme dali před týdnem. Takže jen pro ilustraci, Gábina to běžela srovnatelně jako Slaný, Jana o tři minuty rychleji no a já o dvě pomaleji. Takže asi tak.
Odkaz na web pořadatele ZDE a výsledky ZDE
viz dole na souboru výsledků
