Jdi na obsah Jdi na menu
 


4. díl - Lišany

Pro dokreslení pohledu na rychlost běhání nás amatérských běžců po borech a lučinách, tedy mimo dráhu, jsem se podíval na výsledky „Lišanské silniční sedmičky“. Jde o obrátkových 7 km po silnici, rovina to není, žádné zásadní stoupání také ne, asi tak nejlépe obligátně řečeno: „mírně zvlněný profil“ v otevřené krajině, a tedy větru napospas. Samozřejmě platí, že čím kraší závod, tím větší fofr, a tak musíme mít při srovnání s předchozími „analýzami“ výlučně desetikilometrových závodů na zřeteli, že sedmička je zkrátka kratší neždesítka. Abych se dobral k nějaké uchopitelné informaci a neutápěl se (a i Vás, laskavé čtenáře) v přemíře čísel, rozdělil jsem tentokrát výsledky za roky 2000 až 2007 podle počtu účastníků bez rozlišení kategorií na tři pásma rychlosti:

  • pod 4 minuty na kilometr
  • 4 až 5 minut na kilometr
  • nad 5 minut na kilometr

Takovéto členění nebylo v předchozích rozborech použito, a ač jde stále o informace stejného druhu, je pro leckoho snad zajímavé volit různé úhly pohledu.Tabulka č. 5:

 

rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 00 - 07
celkem 29 34 37 38 23 26 35 39 261
pod 4 min/km 13 45 % 17 50 % 18 49 % 19 50 % 12 52 % 11 42 % 15 43 % 11 28% 116 44 %
4 - 5 min/km 12 41 % 11 32% 16 43 % 16 42% 8 35 % 13 50 % 15 43 % 21 54% 112 43 %
nad 5 min/km 4 14 % 6 18 % 3 8 % 3 8 % 3 13 % 2 8 % 5 14 % 7 18% 33 13 %

 

Podíváme-li se na poslední sumarizující sloupec, vidíme, že pod 4 minuty na kilometr to běhá téměř polovina startovního pole (45 %) s tím, že v některých letech opravdu více než 50 %. Téměř stejně, jen o chlup méně (43 %) nás to běhá mezi čtyřmi a pěti minutami. Nad 5 minut na kilometr je běžců jen 13 % a ti se, lze říci, rekrutují buď z místních příchozích či běžců začínajících, případně začínajících po přestávce, nebo veteránů s mnoha křížky na bedrech. Nemusím nijak zdůrazňovat, že se všichni rádi vidíme, ti rychlejší se nepošklebují pomalejším, kteří to těm vpředu zase nezávidí. Můžu říci, že třeba právě tento „obrátkový závod“ umožňuje, že se celé startovní pole potká po obrátce proti sobě. Jinak vždycky vidím ty přede mnou na startu a pak už jen v cíli. Ty za mnou vidím v cíli alespoň dobíhat. Obrátková trať je tedy jedinou příležitostí, jak každý může vidět čelo závodu, jak běží proti němu. A je stejným zážitkem vidět zápolit „špičky“ mezi námi, jako vidět dobíhat ty pomalejší, protože bojují s hranicí svých možností a tedy vždycky všichni mají s kým soupeřit.