Vysoký vrch
Narodil se nový, nádherný závod. Přestože jsem jej neběžel, tak hned po startu jsem se svižnou chůzí (běžcům v patách) vydal po trase dlouhé něco přes dva kilometry, abych „nahoře“ (a to doslova) zalapal po dechu a překvapeně se rozhlížel kolem dokola po moři zeleně tvořené korunami dubů a jiných listnáčů, o kus dál proložených smrky, borovicemi a modříny. Nádherná trať, kdy po krátkém seběhu ke Kačáku stoupáme na vrchol pro odměnu v podobě pocitů vyvolaných tepovou frekvencí sahající u každého, kdo jde na doraz, k maximu, pocitů podtržených před vrcholem stoupáním hodným běhu do vrchu. O pocitech vjemu při panoramatickém rozhledu po doběhu ani nemluvě. Pepa Poduška a Honza Tlustý se dostali pod deset minut, ostatní běželi o málo déle.Zpětný seběh se zdá být příjemným výklusem...i když pro někoho platí, že dolů to jde hůř než nahoru. Malé Kyšice s hospodou a její venkovní zahrádkou jsou přívětivým místem pro následné posezení a není divu, že po několika pivech zaznívaly z řad závodníků hlasy : tak nultej ročník máme za sebou a v devět ( startovalo se po půl šesté večer) jdeme na ročník první...a kdoví, zda v deset nedáme druhý. Krátká trať, kdy po deseti dvanácti minutách jseš nahoře, seběhneš, odpočineš si...tak by to šlo proběhnout možná více než jednou. Ale nechme podobu závodu na autorech, kterými jsou Jirka Ben Pucholt s Ládou Tlustým a těšme se na příští rok.Nedočkavcům a milovníkům končin kolem Kačáku nic nebrání, aby si svůj tréninkový výběh namířili na Vysoký vrch...a můžou si jej dát i vícekrát za sebou. Jestli přijde řeč na rozdíly mezi dráhovým běháním a běhy mimo, tak doporučuji takovou diskusi vést na Vysokém vrchu.
9.8.2008 Miloš Kmuníček
