Drobné aktuality 2.
Kačice 2012 se nesla v již tradičním duchu, což si mohu dovolit napsat s odvoláním na již desátý a tedy kulatý ročník. Jsa člověk veskrze konzervativní, jsem rád, když vidím to, respektive ty, které v souvislosti se závodem očekávám, mám na mysli Metoda, Jirku Klesnila a tým kolem nich…jistotu známého prostředí doslova dokresluje „malovaný“ plánek trati, který dle mého výtvarného cítění nese stopy štětce naivního umění. Nemám to potvrzené, ale myslím, že tím naivistou je ředitel závodu sám, teda Metod Fikes. Aby nebylo nejasno, mluvím-li o naivním umění, tak nemám na mysli něco hloupého či něco řádu nižšího, naopak, jde o vysoce sympatické pohlazení, z kterého dýchá snaha tvůrce připravit kamarádům, tedy nám, i v detailech organizačních závod tak, aby nebyly zádrhele a to s nasazením vlastní invence a doslova vlastníma rukama. A víme, že řada malířů naivistů visí v nejprestižnějších galeriích světa, že. Je to originál, z kterého dýchá snaha…něco jako když maminka napřed natřese polštář, než dítě uloží do postýlky – taky by ho tam jen mohla „hodit“…polštář i to dítě. Na akcích takovéhoto „našeho“ ražení nečekáme propagační tiskoviny z dílny profesionálních grafiků…a koneckonců bych je tady ani nechtěl, naopak, stejně tak doslova „na koleni“ kreslím před čtvrtmaratonem na větší čtvrtku plánek trasy, ovšem fixou, což má za následek, že to do dalšího ročníku v garáži navlhne, zkroutí se a zkrátka nevydrží, takže to musím dělat každý rok znova. Metodův řekněme přímo „olej“ drží co pamatuju a když do Kačice dorazím, tak je pro mě taky trochu jedním z těch střípků mozaiky, která pro mě vytváří pocit známého, domácího, pohodu vytvářejícího. Ono se toho kolem nás mění dost a dost, tím samospádem bytí či žití či jak to nadneseně říci a je to zkrátka tak a není to dobře ani špatně, ale potěší, že jsou i věci atmosféru vytvářející, které zůstávají „ na svém místě“. Takže Metode, pokud mohu, tak se přimlouvám, žádný nový plánek trati, tenhle je nejlepší. (Jo jen tak opravdu na okraj – pro kladeňáky – taky jsem rád, že si pořád můžu dojít koupit těsnění na podtékající záchod k Bondymu).
