Rozběhnuto

Do Hvězdy jsme se vypravili s Pepou Poduškou, jak jsme se oba shodli, na rychlý trénink. Ve shodě jsme konstatovali, že sami bychom se k rychlosti jako na závodě nepřinutili. Pepa si už delší dobu stěžuje, že jej bolí zadek, snad sedací nerv…říkám mu, že to má z toho sedavého způsobu života a měl by se začít hejbat, teda zvýšit kilometráž. Pepa takové popichování bere, ale je fakt, že to tu a tam zkouší nechat odpočinout a kilometráž klesá, což může souviset s tím, že ve Hvězdě před sebe ve čyřicátníkách pustil Viktora Petronjuka, ale pořád byl pod pětatřiceti minutama. K tomu chci dodat, že jsme se byli společně rozklusat a je jasné, že Pepa rozklusává „jinak“ než já, který je rád, když se dostal pod čtyřicet. Tím chci říci, že jsem vlastně běžel závody dva.V době sepisování této aktuality ještě nikde na internetu výsledky nevykukují, tak jen co si pamatuju, nepřesnosti či úplné blbosti omluvte, zájemce o podrobnosti si stejně oficiální výsledky záhy nalistuje. Vyhrál Lokšan, celkově druhý byl již zmiňovaný čtyřicátník Petronjuk, Padesátníky Stewart, druhý Jarda Nenadál, třetí Flígl, kterému musím poděkovat za dvojí navigaci na trati. Jen na okraj, byl jsem nějak mimo a nedával pozor, takže nejdřív mě při běhu loket na loket postrčil správným směrem do zatáčky, když jsem měl namířeno na špatnou cestu a kilometr před cílem, to už jsem byl kousek před ním, na mě zavolal, protože jsem nezahnul do cíle a bezmyšlenkovitě běžel do dalšího kola. Takže dík. Nepamatuji, že bych někde zakufroval, vždycky koukám, kam běží ti přede mnou…no stálo mě to zhruba deset vteřin, ale na „rychlém tréninku“ to tak nevadí.Muziku na celé vydařené akci ( kompliment AC Obora Hvězda) tvrdilo hlasité ozvučení, kterého se s obvyklým šarmem a bravurou zhostil Ivo Domanský. Komentoval průběh jednotlivých okruhů, přičemž jsem po doběhu zaznamenal, jak říká jednomu z organizátorů, co chtěl nahlédnout do startovní listiny u Iva v ruce : „ale šedesátníky já u sebe nemám, ty já všechny znám“. Stejně tak vyhlašování Ivo prokládal tu latinským citátem, tu komentářem třeba k vyhlašovanému běžci nebo jinou drobností, jako například u vítězky žen: Mirka Petronjuk…abychom si zkusili, jak to zní bez toho přechylování…ová. Dodám, že druhou ženou byla Helena Poborská,….zhruba na čtvrtém kilometru jsem je obě džentlmensky pustil před sebe…no neudržel se.Ivo Domanský byl jako vždy v jednom kole, abonentům rozdával časopísek Maratón, který podle jeho vyjádření končí. SOBZ si ponechá vydání tištěné termínovky a výsledkový servis dosud prezentovaný v Maratonu by se mněl – jak jsem vyrozuměl – přesunout do zamýšleného nového časopisu Behej.com, jehož ročenka nedávno vydaná, bude asi jeho zkušebním či pilotním zahájením. Do jaké míry to je předmětem úvah či zda to už je na spadnutí nevím, Ivo byl obklopen řadou dalších, tak jsem nechtěl zdržovat, ale tohle jsem takto pochopil. Zdá se to ostatně jako přirozený vývoj, který je podle mého možné pozitivně kvitovat.Před vyhlašováním jsem se přichomýtl k postávajícímu Pepovi Poduškovi, který zapřádal rozhovor s Muguletou Serbessou, všeobecně nazývaným Mirečkem. V povídání jsme se dostali mimo jiné i na otázku posilování a pan doktor říkal, že na nohy je dobrá váha vlastního těla, ale na vršek už to chce zapojit lehké činky s víc opakováním. Prý posilují i vytrvalci na pětku a desítku, zmínil Bekeleho, vypadalo to, že se měl možnost seznámit s tréninkem špičky. Důvodem posilování by mělo být zlepšení schopností při finiši. Že posilují všichni na kratších tratích je samozřejmé. Okrajově to Muguleta doporučuje i pro maratónce. Setkání s ním bylo příjemné, působil na mě jako člověk, co to má v hlavě srovnané. Pokud mi pamět neklame, chybělo mu před čtyřmi lety pár vteřin ke splnění limitu pro účast na olympijském maratonu v Aténách a běžel to k 2:18-ti . K takovému ortopedovi kdo by z běžců, v případě potíží, rád nešel. Nás může těšit, že byl minulý týden v Kladně na maratonu a Pepovi říkal, že se chystá i do Unhoště.Tak na aktualitu je to nějak delší, už končím a jdu pro malou činku a to by bylo, abych tu desítku aspoň o minutu nezkrátil, rezervy tu jsou a po té čince ...

Miloš Kmuníček