Běžící kytara
5.7. 2007 stojím ve frontě na párek po doběhu Mistrovství republiky veteránů v běhu do vrchu (Lochovice-Plešivec) a za sebou slyším, jak se jedna účastnice svěřuje svému okolí s nejčerstvějšími zážitky.Úměrně vzrušeným hlasem sděluje v principu asi toto: „Tak to tak uprostřed toho stoupání běžím na doraz a najednou vedle sebe vidím toho kluka s batohem a kytarou, co nás povzbuzoval před chvílí, jak mě jen tak jakoby mimochodem předbíhá... ten batoh má stále na zádech a kytaru v ruce. Za chvilku je poměrně daleko přede mnou... zastavuje se a znovu povzbuzuje... asi aby za chvilku zase popoběhl... rychleji než my závodníci, sice ne ti na předních místech, ale v každém případě upalující, co to jde.“Kdo by neměl oči navrch hlavy v okamžku, kdy ho při závodě předbíhá běžec s ruksakem na zádech a kytarou v ruce, tedy evidentně čundrující divák? No opravdu tam kluci byli „čundrem“, po doběhu s námi popili v hospodě. Jenže i špičkový běžec může vzít do ruky kytaru, na záda batoh a vyrazit do přírody. A to je právě případ překvapivého předbíhajícího, kterým je člen kladenského extraligového atletického oddílu Metoděj Fikes, který si vyrazil mimo jiné s někdejším běžeckým reprezentantem a několikanásobným mistrem republiky Jirkou Klesnilem, vícenásobným mistrem republiky Janem Tlustým a stejně tak extraligovým Janem Cihlářem. Metod, čerstvý čtyřicátník, si udržuje stále fazónu... a koho by rozhodilo, že jej předběhne maratonec s časem dvě a půl hodiny. Jen když v tu chvíli nevíte, kdo to je, tak vás přepadají ne úplně veselé myšlenky, jak je to s tou vaší výkonností.
Zachytil Miloš Kmuníček
