Kdo je na Soudku domácí?
Ve svých příspěvcích tady na stránkách Soudku se často oháním označením u toho kterého jména pojmem: domácí. Koho tím vlastně myslím. A myslím to správně? Určitě mohu prohlásit, že to myslím dobře, možná však že někdo o správnosti mého chápání „kdo je na Soudku domácí“ bude pochybovat. No koneckonců to myslím na svou hlavu a nebojím se, že mi ji někdo za to utrhne a jde o interpretaci mého pocitu, kam koho řadím. Tak jej jen trochu okomentuju, ono to neuškodí.
Soudek se běží ze Stochova do Krušovic přes Nové Strašecí. Tedy všichni běžci z těchto lokalit a sídlišť ( to jako vesnic ) z okolí jsou logicky domácí, ať už běhají za koho chtějí.
Hned mi napadají bardi s mnoha účastma: Vašek Klos ze Stochova, Pepa Beránek z Krušovic, Honza Merunka z Lán, Lucka Růžková s Pavlem Břízou z Řevničova…což jsou mimochodem všichni MK Kladno, Vilda Šubrt z Nového Strašecí, Metod Fikes z Kačice,
ale za domácího považuju, taky by mě to neodpustil, Slávu Pilíka z Rakovníka, který by mě navíc vysvětlil, že Soudek je vlastně závod rakovnického okresu…no ale my běžci Poháru Kladenska a Rakovnicka jedna jsme rodina…
No ale stejně tak za domácí považuju vlastně všechny kladeňáky, což je historicky líheň kladenského Sletiště, tedy atletického oddílu, ať již v minulosti s přívlastky nejrůznějšími jako Kablo, Poldi či dnes Tepo…zde v prvé řadě je třeba jmenovat čtyřnásobného vítěze Jirku Klesnila a dále vícenásobné vítěze Metoda Fikese a Pepu Podušku, kteří dnes jsou členy jak oddílu atletiky, tak Maratonklubu Kladno. A nejen, že jsou členy, pro obě řekl bych sesterské (či bratrské) uskupení pracují více než hodně. Maratonklub ve srovnání s kladenskou atletikou je výrazně mladší (od roku 1994), kdežto Sletiště je tady „od nepaměti“. Však také již kladenská atletika oslavila před pár lety 100 let své existence. Dříve – a je to i zaznamenáno v ročnících Soudku z osmdesátých let – mimodráhoví běžci běhali za Loko či za Ligu 100, také v osmdesátých letech se objevují ve výsledcích běžci s označením TT Kladno, což je dnes již zaniklé seskupení triatlonistů, s kterými jsem se na svůj první Soudek dostal i já. A mezi kladeňáky, mohu-li si přihřát polívčičku, je nutné dnes započítat i Rozdělovské sršně, že.
Takže běžce Kladenské a Rakovnické a z širokého pásma vesnic mezi těmito „aglomeracemi“ ležícími, považuji za domácí.
A co Unhošť? No řekněte, copak Ben není domácí, copak Kropiho a spol. ze Sokola Unhošť lze označit za cizí?...teda ne za domácí?...to zkrátka a dobře nejde.
Takže tolik k tomu, jak to chápu já. Obvykle se napíše, …borec z domácího, rozumí se pořádajícího oddílu (dejme tomu jako příklad Olymp Praha), ale na Soudku to takhle brát nelze, dnes to ze Stochovského KČT či Sokola Stochov – Honice moc lidí neběhá, ovšem velké díky jim za nelehkou organizaci, nelehkou už jen tím, vezmeme-li kolik závodů běháme odněkud někam s převozem věcí od startu do cíle (v podstatě v okolí kromě Rakovnické 15 žádný). Takže „nás“ domácích je hodně, odhadem si troufnu říci že možná většina i když se zrovna úplně nekryjeme s pořádajícím oddílem. Tady ten pojem domácí…a koneckonců spojený pojem“ náš“ závod… je výrazně širší.
A na závěr perlička: kdo je nejdomácnější? No přeci Vašek Čížek, bydlí míň než sto metrů od trasy…na Stochovském náměstí, přes které běžíme…hned za ním Bude Pepa Beránek, ten to má z domova tak 200 metrů od cíle…no a třetí už budu já s Gábinou…i když podmínečně, ale ještě loni touhle dobou jsme bydleli ne dál než 600m od trasy v Novém Strašecí.
Miloš Kmuníček
