Rozběhnuto

Milé děti,

tak co ta cizí sova, o kterých jsme si posledně a předposledně a předpředposledně povídali? Že vás to moc nezajímá? No vlastně jsem to ani nečekal. Taky z toho, když se ohlédnu, moc radost nemám. A to ještě nevíte, co se mi tuhle nedávno nepřihodilo, teda chci říct přihodilo. Probudil jsem se úplně zpocený a třásl se po celém těle. Prej jsem i ze sna vykřikoval, říkala Gábina, nějaký neartikulovaný výrazy…ale rozumět tomu prej nebylo. Že vás napínám? Cože se mi to tak strašnýho zdálo? Tak abyste neřekli, že jen naznačím a nedopovím, milé děti!

Zdálo se mi, že jsem na kongresu Maraton klubu Kladno. Říkáte si, co to může být za hrůzu. No jen počkejte, abyste se taky nebudili…a překvapeně neplakali. Celkem normálně sedíme nahoře na Sletišti,… to víte, ve snu to je tu a tam zamlžené, zpětně pokud vůbec, tak se to vybavuje na přeskáčku, zkrátka najednou vidím Čeňka Večeru jak se hlásí v rámci diskuse a říká:

     „Tak nevím ...Jsem Čech. Mám jméno, které (alespoň dle mého) zní česky. Snažím se dávat přednost rodnému jazyku. Nemám rád cizí výrazy v našem prostředí. Nemám rád, když náš jazyk, naše pojmy, jsou jakýmsi násilím "obohacovány" či dokonce povyšovány na pomyslnou, rádoby "vyšší úroveň" úroveň cizími, byť zřejmě adekvátními, výrazy.

Chci nadále působit v běžeckém společenství a občas odvést nějakou práci pro Maratón klub Kladno. Pokud bych se však nadále měl na našich stránkách setkávat s pojmy jako Winter Trophy, Men, Woman ( a další varianty), rád se všech aktivit zřeknu. S okamžitou platností.“

No to je nějaká domluvená humorná scénka, říkám si a čekám, že se z pléna ozve třeba domluvené skandování „Čechy Čechům“ a „Víc než národ“. Ale zdá se, jakoby to bylo na vážno. Poslouchám tedy dál a koukám jako vrána a říkám si, to bysme měli tomu Čeňkovi za všechno určitě aspoň poděkovat. Ale v tom už vstává Jirka Fingerhut, trochu se jakoby ošívá a pomalu, ne úplně pevným hlasem říká: no tak já bych, když teda jako pro dobro celku, že bych třeba mohl dál běhat s váma a být ve výsledcích jako Náprstek, koneckonců už dlouho cítím, že to mé cizokrajné jméno…no zkrátka jsem to vždycky cítil a Čeněk mi teď otevřel oči. A skromně si sedá. Z pléna se ozývá návrh, abychom do názvu klubu přidali slovo  “ český“, tedy Český Maraton klub Kladno. Všeobecným souhlasným mručením je návrh akceptován, tedy přijat. Současně jsou stanovy doplněny o tzv. toleranční doložku, podle které mohou členy klubu být i osoby s jiným, než českým jménem, ovšem bez hlasovacích práv. Pokud by si ovšem takový člen své jméno změnil nebo alespoň dostatečně počeštil, přináležejí mu hlasovací práva bez ohledu na minulost. Jinými slovy, s nikým se to nepotáhne a ostatní členové jsou žádáni, aby nikomu nečeskou minulost nepřipomínali a nepředhazovali. Jinak samozřejmě nebudeme nikomu bránit, aby nepřestoupil do Německého Maraton klubu Kladno, který lze očekávat, že jako protiváha vznikne. Nebo že by východiskem byl International Marathonklub Kladno? No to už je věc těch druhejch, jinejch, jednoduše řečeno nečechů. Padá návrh, zda by se v rámci Maraton klubu, teda myšlen ten český, neměli vytvořit sekce podle politické příslušnosti. Něco jako běhající Mladí zapálení demokraté, Staří studení nedemokraté či ŤOPKY a tak podobně. Než se k tomuto námětu podaří zaujmout stanovisko, přebíjí toto nastolená otázka náboženských svobod, žádající vznik běhající skupiny Českých bratří a husitů, sekce Buddhistů a oddíl Přátel zeleného údolí.  Kupodivu nikdo se nehlásí k Islámu.  Zřetelně v nastalé vřavě rozpoznávám ženský hlas žádající založení kroužku fanynek Ordinanace v růžové zahradě. Dále padá návrh, abychom v rámci našich webových stránek a facebooku všechny nečeské výrazy odstranili. A to jak již bylo řečeno: s okamžitou platností. Nesměle se přihlašuji do diskuse a v rámci nastolené anarchodemokracie dostávám s přiměřeným odstupem slovo: ptám se, jak tedy nahradíme už sama slova jako : internet, web či facebook? Po chvilce ticha prezident navrhuje, že založíme komisi, tedy něco jako pracovní skupinu, která do příště problém zpracuje a předloží řešení k odhlasování. Z pléna se ozývá formulace další nutné úpravy stanov, podle které bude s okamžitou platností vyloučen z Maratonklubu každý, kdo se zúčastní závodu, který ve svém názvu či jiné spojitosti ponese slova jiná než česká. Takže žádný Prague International Marathon, žádný Nike Run či Night Run. Za neplatnou budiž rovněž označena každá výsledková listina, jež bude zašpiněna výrazy jako je DNS, DNF nebo DSQ či tak nějak podobně. Mněšek Smíšek, v rámci pokračující diskuse, jejíž tón jasně podtrhuje souhlas s postupem vedoucím k vymýcení všeho cizojazyčného zlořádstva, podotýká, že se mu už dávno nelíbily ty rádoby učený a rádoby světový slova, násilně vnášená do našeho geopolitickém prostoru, a ať se teda nikdo neurazí, ale že mu všichni, co je používají, stejně vždycky připadali nějaký divný, ano, na nás obyčejný lidi se povyšující.  Nebo ať se klidně i urazí, ti kterejch se to týká. S takovejma se umíme vypořádat. Přece nepotřebujem poklonkovat tý Americe. Někomu že dřív vadil Sojuz něrušímij, jemu že zas dnes vadí Amerika. A kdo teda tak touží po tý takzvaně vyšší úrovni, ať si jde do tý Vídně, Paříže nebo i do toho slavnýho New Yorku  nebo kam, když dneska může. Ale tu češtinu že si znásilňovat nedáme. Ale né že budem jen pasivně rezistentní, jak říkal Čeněk a budem se na to jen koukat, ale všem těm namyšlenejm rádobyinteligentům zabouchneme dveře před čumákem a ještě je k tomu kopneme do zadku, s prominutím.

 Však co to, hlásí se host až z daleké Ředhoště a možná proto, že je přespolní a ne všech místních diplomatických fines znalý, vystupuje s tím, že se trochu diví té protijazykové rétorice a internacionální nesnášenlivosti vůbec,  když ještě nedávno byl svědkem, jak právě zde vystoupivší patriot zval na Neumannovu stezku amerického herce Paula Newmana (čti Póla Ňjůmena), aby ji alespoň slavnostně odstartoval, když už je po něm pojmenována. A jen smrt zvaného tu avizovanou účast znemožnila. „A přitom“, to už se řečník rozohňuje a přímo hřímá: „a přitom, jak oni v Ředhošti vědí a ctí, Neumannova stezka své jméno má po místním hostinském a radním Antonínu Neumannovi, který se mezi Bulharem a Suchým mlýnem rád procházíval, cestičku tu zvelebovati nechal, ku potěše Ředhošťských, pro všechny časy.  A zaměňovat Neumanna za Newmana považuje za velmi nepříhodné (on neřekl nepříhodné, to jen já to tak zjemňuji, můj táta třeba říkával „hnus fialovej“, ale to jen když se to hodilo a říkával to s úsměvem).Takže kde se najednou vzal ten odpor k jazyku Beatles,  na kterých naše generace vyrostla?“, dodává otázku host Ředhošťský a sedá si.  Takže ctěný host byl jediným, kdo se postavil jednoznačnému odsouzení mé Winter Trophy – a to je sakra málo. Za svůj příspěvek do diskuse ovšem vzbudil všeobecnou nevoli, pískot a výkřiky jako hanba, fuj, ukamenovat, vyhoďte ho z okna a s ním všechny prznitele řeči české, ať poznají, co je to česká defenestrace, ať na vlastní kůži pocítí, kdo to jsou Bosensko-Srbští a tedy naši, slovanští anarchisti. Protože hlasováním to Rakousko-uhersko nezboříme a nové pořádky neustavíme.

Takže teď se již asi, Milé děti, nedivíte, že jsem se probudil potem zbrocen a vězte, že doteď nevím, co byl sen a co realita, kde začíná sladká mdloba a kde vystřízlivění.             

Vysvětlivky:

- aby nedošlo k mýlce u toho Newmana, že je jako američan. Neříkám, že není, ale jeho otec se jmenoval Arthur Samuel Neumann a byl to německý Žid a matka Terézia Fecková Slovenka, rodačka z vesnice Ptičie nedaleko Humenného, praktikující křesťanskou víru. On sám jako dospělý netíhnul k žádné víře, avšak označoval se za Žida.

- a proč zmiňuju právě Bosensko-Srbské anarchisty? (jak říkáme v Kročehlavech: proč zmiňuji anarchisti?) No přeci jak nám toho Ferdinanda...ten Gavrilo, to je takovej prototyp.

Snažil jsem se, milé děti, vyvarovat se přemíry cizích slov, ale nemůžu za to, takhle se mi to zkrátka – i s těmi cizími slovy -  zdálo a tak jsem to takhle převyprávěl. Jo a jak se říká, že pokud podobnost, tak čistě náhodná, tak to mi můžete věřit a taky nemusíte, u Jirky Fingerhuta je to opravdu „hodně“ podobný, ale myslím, že by to mohlo projít.

Jinak Vám, Milé děti, přeji vše Nej do Nového Roku a aby nás veselé taškařice neopouštěly, bylo by méně srandy.

Miloš